Osobnosti Českého Meránu

24.04.2020

Z oblasti Českého Meránu pochází mnoho významných českých osobností. Stranou ponecháme slavný český rod Vítkovců, kterým věnujeme samostatný článek, ale budeme se věnovat neméně známým, ale přesto významným osobnostem.

Karel Chaba (1925 - 2009)

Karel Chaba je znám jako malíř Prahy. Narodil se však 3. srpna 1925 v Sedlci-Prčici pod rodným jménem Kučera. Až později přijal jméno svého dědečka - otce své maminky - sedleckého ševce Chaby, u kterého po smrti otce s maminkou a mladším bratrem žili. 

Ještě jako dítě se s matkou ze Sedlce odstěhovali. V rychlém sledu za sebou se jim domovem staly České Budějovice, Slivenec u Prahy, znovu Sedlec, až zakotvili v Táboře. Tady začal Karel chodit na gymnázium. To ale nedokončil a vyučil se kuchařem. Po druhé světové válce odešel Karel Chaba do Prahy a krátký čas skutečně vařil, pak dělal kulisáka a nakonec topiče. 

Ve výtvarném umění byl samoukem. Jeho tvorbu ovlivnili malíři Jan Zrzavý, Karel Černý a Marc Chagall. Ve své originální tvorbě byl zaměřen převážně na malbu pražských motivů. Inspirací se mu však stal také kraj jeho raného dětství a později kraj odpočinku - Český Merán. První výstavu měl v roce 1960 ve slavném divadle D 34 Emila Františka Buriana, kde se dostal mezi tehdejší intelektuály. V roce 1962 Chaba vstoupil do Svazu československých výtvarných umělců. Spisovatel Bohumil Hrabal o něm říkal, že poprvé uviděl Prahu pohledem venkovského chlapce a ten pohled mu zůstal. Tehdy také přesídlil z pražské Kampy na Malou Stranu. Vystavoval doma i v zahraničí, jeho díla jsou kromě jiných zastoupena i ve sbírce moderního umění Národní galerie v Praze. Kromě malování Chaba vytvořil například v roce 1993 pro Národní divadlo výpravu k opeře Jakobín od Antonína Dvořáka. Podle Františka Dvořáka, historika umění a znalce Chabova díla, se "jako jediný pokoušel učinit z Prahy zdroj niterné inspirace, vytvářet z jejího ovzduší obrazovou hmotu nečekaně nové poezie, transponovat architekturu Prahy v konstrukci, která není přímým napodobením skutečnosti". 

Chabův styl byl osobitě naivistický a kubizující. Byl znalcem a obdivovatelem Picassa  a svůj vzor osobně navštěvoval. 

Reportáž České televize ze dne 11. 5. 2016

Článek České televize ze dne 25. 8. 2009

Adolf Tausík (1841 - 1903)

V širokém okolí byla proslulá prčická škola vyučující hudbu a zpěv. Z ní, zejména za řídícího učitele Josefa Tausíka, který tu působil od roku 1838, vyšlo mnoho výborných zpěváků, varhaníků a učitelů. Velmi vzdělaní byli zejména dva synové Josefa Tausíka - Adolf a Karel. Adolf Tausík se narodil v prčické škola 10. prosince roku 1841. Vystudoval reálku a techniku v Praze a měl se stát stavitelem, ale současně se vzdělával v hudbě u Škroupa, Píče a Krejčího, takže nakonec ostatních studií zanechal a věnoval se jen hudebnímu vzdělání. Stal se sbormistrem a roku 1864 druhým kapelníkem českého divadla v Praze. Od té doby se podepisoval Adolf Čech. Krátce působil v divadle v Olomouci, po návratu do Prahy přejal roku 1876 po Bedřichu Smetanovi jako první kapelník řízení české opery. Byl znám jako výborný ředitel důležitých koncertů a autor mnoha skladeb. Roku 1900 zanechal aktivní činnosti, zemřel v Praze 27. prosince 1903. Karel Tausík se narodil 8. května 1844. V Praze vystudoval staroměstské gymnázium a na přání otce lékařskou fakultu, ale i on se současně vzdělával jako pěvec, studoval u tehdejších významných pěvců a roku 1868 se stal členem české zpěvohry. Po bratrově příkladu také přijal jméno Čech. Po opuštění české opery se roku 1890 stal ředitelem kůru ve chrámu sv. Ludmily v Praze na Vinohradech. Zdroj: sedlec-prcice.cz